Labuť

Dřív byla země plochá

Zakulatila se ale mácháním labutích křídel. Labuť střeží všechna jezera a ryby v nich. Má na to oko. Její oko se otevírá, až když je vysoko nad okem člověčím. Nemůžeš ho tedy, to obrovské černé oko, nikdy v tvém krátkém životě spatřit. Je pod křídlem, leskne se jako jezerní hladina, řasy jsou peří, v nich také spí.